Izraelský premiér chtěl zaútočit na Írán, generálové ho neposlechli

Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu společně s ministrem obrany Ehudem Barakem v roce 2010 nařídili armádě připravit se k brzkému útoku na Írán. Rozhodnutí se ale vzepřely další bezpečnostní špičky včetně náčelníka generálního štábu ozbrojených sil. Uvádí to dokument izraelské televize, o němž s předstihem informoval deník Guardian.

                                                                      Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
                                                                                 FOTO: ČTK/AP


Netanjahu s Barakem se pro příkaz armádě zvýšit pohotovost na stupeň P plus, což značí bezprostřední vojenskou akci, rozhodli během schůzky vybraných členů vlády, uvádí program. Rozkazu se ale vzepřel tehdejší náčelník generálního štábu Gabi Aškenazi, jehož podpořil také šéf Mossadu Meir Dagan. Oba dva na schůzce, jejíž přesné datum zakázala armáda zveřejnit, byli přítomni, oba mezitím ze svých postů odešli.

„Je to pravděpodobně nezákonné rozhodnutí o zahájení války,“ měl premiéra varovat ředitel Mossadu. Dagan podle dokumentu Netanjahuovi vysvětlil, že schválit válečnou akci musí celá vláda.

Po schůzce údajně Dagan dodal, že se předseda vlády s ministrem obrany „jednoduše snažili si válku přivlastnit“.

                                                                          Izraelský ministr obrany Ehud Barak
                                                                             FOTO: Petr Hloušek, Právo

Akšenazi zase varoval, že zvýšení pohotovostního stupně změní situaci tak, že úder na Írán bude nevyhnutelný. „Tohle není něco, co můžete udělat, pokud si nejste jisti, že to nakonec použijete,“ zněla podle dokumentu slova armádního velitele.

Podle ministra Baraka se ale schůzka udála jinak a on s premiérem nic nenařídili. „Nemá žádné opodstatnění takový názor, že když náčelník generálního štábu nedoporučí něco, co je uskutečnitelné, tak nemůžeme rozhodnout, že to provedeme. Náčelník generálního štábu musí zajistit operační kapacity, musí se z pohledu profesionála vyjádřit, zda je příkaz možné vykonat, a může a musí dát své doporučení. Příkaz ale může být vykonán i proti jeho doporučení,“ řekl Barak.

Ministr ještě poznamenal, že příkaz ovšem nebyl vydán, protože k jeho provedení chyběly armádní kapacity. Zvýšení pohotovostního stupně navíc podle Baraka „nezbytně neznamená válku“.

                                                                                Generál Gabi Aškenazi
                                                                             FOTO: fotobanka Profimedia

Dagan a Aškenazi byli známými kritiky izraelského úderu na íránská vojenská zařízení. Oba takový krok odmítali také po odchodu z funkce. Aškenazi v srpnu varoval, že ještě nebyly vyčerpány všechny ostatní prostředky k zastavení íránského jaderného programu. Dagan rovnou nazval úvahy o možném bombardování Íránu za „nejhloupější názor, jaký kdy slyšel“.

                                                                            Bývalý šéf Mossadu Meir Dagan
                                                                              FOTO: fotobanka Profimedia

Izraelská vláda mezitím útok na Írán přinejmenším odložila, což po ní žádaly i spřátelené USA. Premiér Netanjahu v září na půdě OSN označil příští jaro či léto za hraniční období, v němž bude Írán blízko k jaderné bombě. Netanjahu se také nedávno rozhodl ukončit spolupráci s koaličními partnery a dal vyhlásit předčasné volby na konec ledna, což snižuje pravděpodobnost útoku.

Írán popírá, že by mu šlo o vyrobení jaderné bomby.


 Zdroj - Source:  rei, Novinky.cz